Můj životopis najdete na mých osobních stránkách www.vladimircizek.cz/zivotopis.html

Zde bych jen vysvětlil, jak jsem se dostal k homeopatii a psychosomatice.

25 let jsem se věnoval pouze vědecké medicíně, cévním chorobám – angiologii. Postupně jsem si však uvědomil, že vědecká medicína je v něčem velmi dobrá a nenahraditelná, a v něčem jiném selhává.

V čem je dobrá:
V diagnostice a léčbě akutních stavů a úrazů. Vezměme si příklad akutního uzávěru tepny v třísle. Naráz vznikne silná bolest v celé noze, člověk nemůže chodit, noha je ledová, jakoby ochrnutá. Je bez krve, bez života. Je nutno co nejrychleji zakročit. Jen blázen by v tomto případě doporučil pacientovi alternativní léčbu. Musí se provést akutní operace a zachránit tak končetinu před amputací.

V čem selhává:
V léčbě chronických a nejasných stavů. Vezměme si opět častý příklad z cévní ambulance.  Pacient má bolesti a křeče nohou. Obejde ambulance: cévní, interní, ortopedickou, neurologickou, revmatologickou, prodělá ultrazvuk, rentgen, „cétéčko“, magnetickou rezonanci, a výsledkem je nějaká diagnóza (často artróza – „to máte věkem“), a „léčba“, která spočívá pouze v tlumení bolesti. Nejprve jedno analgetikum, přidá se druhé, antirevmatikum, nějaký doplněk na řídnutí kostí, a pacient má najednou pět léků a žádný mu pořádně nepomůže, naopak mu třeba vyrobí další potíže, žaludeční a jiné. I přidá se lék na žaludeční potíže a jiné. Naprosto se však nepátrá po prvotní příčině. To umí zase psychosomatika a homeopatie. Často však bývá případ již natolik zamotaný, že rozplést ho je pořádná fuška.

Tak jsem se dal na stará kolena na studium homeopatie a psychosomatiky. Mám v plánu i trochu zabrousit do čínské medicíny (nedávejte prosím rovnítko mezi čínskou medicínu a akupunkturu.  Nedílnou součástí čínské medicíny je – i mnohdy důležitější – léčba bylinnými tabletami a dietní opatření).
​
Mám i na sobě ověřeno, že to funguje. V roce 2015 jsem měl těžší blokádu bederní páteře, při níž jsem vyzkoušel jak vědeckou medicínu, tak homeopatii a čínskou medicínu. Mohu zodpovědně prohlásit, že bez homeopatie a čínské medicíny bych se tak rychle nevyléčil, pokud vůbec.

No – a místo aby vědecká medicína s tou „nevědeckou“ spolupracovala, tak jí opovrhuje a obviňuje z nevědeckosti a šarlatánství. Je to velká škoda a snad na to někdo v budoucnu přijde. Koneckonců – je o tom napsána i řada knih. Na druhou stranu existují lékaři, kteří vědeckou medicínu zcela zavrhli, a pustili se pouze do alternativy. Nic proti tomu, je to jejich cesta. Já bych chtěl jít jinou cestou – cestou spolupráce. Vzhledem k neochotě představitelů oficiální medicíny ale nevím, jestli nejsem příliš velký optimista.