Mýtus číslo 3: „Homeopatie je jen placebo“.

Je zajímavé, že tento názor zastává široké spektrum lidí – samozřejmě odpůrci homeopatie, kteří vidí v homeopatických preparátech jen předražené cukrové kuličky, ale i lidé, kteří vzali homeopatii na milost, jen nevěří v přímý účinek homeopatik. Domnívají se, že léčivě působí nikoli homeopatický preparát, ale osobnost homeopata a to, že se svému klientovi plně věnuje. Že mu trpělivě naslouchá a že na něj má čas. Na rozdíl od vědecké medicíny.

Samozřejmě mají tak trochu pravdu.

Existují pacienti, u nichž dojde ke zlepšení po návratu od homeopata, ještě než užijí homeopatický lék. Trefně to vyjádřila jedna z pacientek při kontrole u známého homeopata: „Mně se tak ulevilo, že jsem vám to všechno mohla povědět, a že jste mě vyslechl až do konce!“

Psychologové a psychiatři to dobře znají. Kliničtí specialisté jiných oborů se dělí na dvě skupiny:

„Osvícenější“ skupina lékařů si je tohoto fenoménu taky dobře vědoma. Menší část z nich toho       využívá ve své praxi. Většina těchto lékařů ale rezignovala, především  z důvodu nedostatku času. Má-li lékař na vyšetření pacienta 15 minut, nemůže na něj psychologicky či placebově působit, ani kdyby se rozkrájel.

„Méně osvícená“ skupina lékařů (která je bohužel v převaze) si není vědoma ničeho z výše uvedeného. Neuznává psychosomatiku, pacienta s funkčními potížemi považuje za simulanta a přítěž ve své ambulanci. Nechápe nebo nechce chápat, že existuje možnost dokonalé spolupráce: tyto pacienty poslat jinam, kde jim pomohou – ať již je to psychologie, psychosomatika, nebo homeopatie. Ale oni ne! Radši je nepošlou nikam, protože jsou to prý všechno pavědy.

Ale zpět k placebu: správně zvolený homeopatický lék nemůže být primárně placebem z několika prostých důvodů:

  1. homeopatie funguje u zvířat
  2. je popsán efekt homeopatie i u rostlin
  3. homeopatie velmi dobře funguje u malých dětí včetně kojenců a batolat
  4. homeopatie funguje u pacientů v kómatu
  5. po správně podaném homeopatiku se objevují staré symptomy a později mizí, a to  podle homeopatických zákonitostí (například shora dolů, z hloubky na povrch) –  neumím si představit, jako by toho mohlo docílit placebo
  6. homeopatie účinkuje velmi rychle u akutních stavů – k tomu jedna kasuistika:

Měli jsme letět do Thajska. Do odletu z Prahy zbývalo 17 hodin. Dostal jsem silnou střevní chřipku – měl jsem vodnaté průjmy s křečemi v břiše, chodil jsem na WC co půl hodiny. Příčinou byla samozřejmě „cestovní horečka“, tedy úzkost z očekávání, takzvaná anticipační úzkost. Hned jsem si vzpomněl na Gelsemium, které mi v minulosti již pomohlo a dal jsem si dávku. Vůbec nic se nestalo. Popřemýšlel jsem: anticipační úzkost sice mám, ale s jedním rozdílem. Nejsem paralyzován, naopak jsem velmi neklidný. Vzal jsem si dávku Argentum nitricum 30C a na další stolici jsem šel až po čtyřech hodinách. Po další dávce průjmy přestaly úplně, a cítil jsem se lépe než na začátku, ještě před započetím průjmů. Zmizela i úzkost z očekávání.

Ptám se: proč nebylo placebem první homeopatikum, ale až to druhé v pořadí? Nebo obecně:

proč někdy homeopat vyzkouší šest léků bez efektu a teprve sedmý zabere? Proč není každý homeopatický lék stejným placebem, když neobsahuje „nic jenom cukr“? Nebo ještě obecněji: proč přijde k homeopatovi pacient, který prošel kolečko všech specialistů a nikdo mu svými léky nepomohl, a proč mu pomůže až ten x-tý lék v pořadí, ten homeopatický? Proč neměly placebový efekt i ty všechny předchozí skvělé a drahé léky od specialistů?

Výzkumy placeba přinášejí překvapivé a někdy ne dobře vysvětlitelné poznatky:

  • ve studiích s některými analgetiky bylo podle předpokladu nejúčinnější analgetikum, na druhé místě placebo, a na třetím místě skončili pacienti, kteří nedostali nic. Ale pokud se jim „účinné“ analgetikum podalo tajně, nemělo vůbec žádný efekt.
  • naopak ve studii s dráždivým tračníkem pacient věděli, že dostanou placebo, a došlo k fascinujícímu zjištění: efekt se dostavil, i když pacienti věděli, že dostávají neúčinný preparát.
  • metaanalýza studií s antidepresivy ukázala, že efekt antidepresiv je u 54% pacientů, a  efekt placeba je u 37% pacientů. Poslední práce dále ukazují, že efektivnost antidepresiv obecně pozvolna klesá a efektivnost placeba pozvolna roste.

A na závěr úplně nejobecněji: i kdyby homeopatikum někdy fungovalo jako placebo. Co je na tom špatného, že pacientovi pomohlo placebo? Hlavním úkolem je přece pacientovi pomoci od jeho potíží.

Já sám dám raději přednost účinnému placebu než účinnému chemickému dryáku s jedním žádoucím účinkem a řadou nežádoucích účinků. Howgh.