Aktualizace 2.11.2020

Protože je mi v roušce i se štítem nevolno. Zda víc fyzicky či psychicky, nevím.

Když se objevily první zprávy o koronaviru, byl jsem přesvědčen o tom, že jde o něco, co je podobné chřipce. Pak mě epidemiologové přesvědčili, že je to pohroma, děs a hrůza. Na chvíli jsem opravdu podlehl mediální masáži.
Nyní víme, že jde o „horší chřipku“ – potvrdil to i nový ministr Blatný. POZOR – neplést nachlazení s chřipkou – většina z vás nikdy pravou chřipku neměla!

Je horší smrtnost koronaviru nebo panika tvořená médii?

Podle mne (a podle toho co slyším od pacientů) rozhodně to druhé. Jedním z důvodů jsou machinace s čísly ohledně smrtnosti. Údaje o počtech mrtvých vidíme na obrazovkách nejen ve zprávách, ale i při sledování filmů nám běží v proužku v dolní části obrazovky. Ale co jsou to za čísla?

Jde o úmrtí NA  KORONAVIRUS? Nebo jde o úmrtí lidí, kteří zemřeli na něco jiného, ale shodou okolností měli v sobě koronavirus? Naši epidemiologové tomu začali říkat „úmrtí s koronavirem“.
To NIKDO NEVÍ. Nebo možná ví, ale nepoví. Snažil jsem se to zjistit, ale marně.

Počet úmrtí je nyní údajně přes 3000. Ale jsou to úmrtí lidí, kterým byl zjištěn pozitivní test na koronavirus BEZ OHLEDU NA PŘÍČINU ÚMRTÍ.
Přesto ta čísla denně novináři interpretují jako „oběti“ koronaviru. Lžou.

„Boj“ s koronavirem

Naši epidemiologové a novináři rádi mluví o BOJI s koronavirem. To se ale velmi pletou. Všechna opatření směřují k tomu, abychom se koronaviru vyhnuli – všechny ty karantény, izolace, zákazy, příkazy. To přece není žádný BOJ, ale kapitulace! Boj bych si představoval tak, že virus dostanu, a moje imunita se s ním popere. Možná vyhraje (cca v 99,5%), možná prohraje (cca v 0,5%). Ale byl by to skutečný boj. To, co se děje, není boj – prosím, neříkejte tomu boj.

Roušky

Jak jsem říkal, zpočátku jsem rouškám fandil. Teď je to jinak. Na základě informací víme, že riziko nákazy stoupá, pokud jsem v kontaktu s někým na menší vzdálenost a po určitou dobu. (Uvádělo se blíže než 2 metry po dobu 15 minut, ale nikdo to asi neví přesně).

Po půl roce máme o rouškách více informací. Ty jsou ale poněkud překrucovány, ostatně jako více informací. Takže co říkají výzkumy:

  1. Nejdůležitější je „sociální distancování“ – tedy zbytečně se nescházet, a když už je více lidí pospolu, dodržet rozestupy.
  2. Teprve pokud to nelze dodržet, přicházejí na řadu roušky (tak to dělají od března ve Švédsku, na bázi doporučení a nikoli příkazů)
  3. Pokud rouška, tak lékařská nebo FFP2 respirátor bez ventilu
  4. Pokud nemáme, pak látková 12-16ti vrstevná
  5. Ta naše česká látková doma ušitá je k ničemu – ale díky „kultu roušky“ lidé nabyli dojmu, že mají-li na obličeji látkový hadřík, jsou chráněni. Omyl!


Jako lékař musím respektovat nařízení a mít v cévní ambulanci roušku. S každým dnem se mi s ní hůř a hůř dýchá, je mi s ní na zvracení a bolí mě hlava.

V ambulanci celostní medicíny a homeopatie to proto vzdávám. Zkoušel jsem místo roušky štít, ale prostě to nejde. Přerušuji tedy tuto svou činnost, která pro mě je koníčkem. Ne kvůli koronaviru, ale kvůli opatřením s ním souvisejícím. Přerušuji až do doby, kdy přestane povinnost nosit roušky.

Dne 18. srpna jsem poslal žádost na ÚZIS o sdělení, kolik lidí skutečně zemřelo na Covid-19. Do konce října jsem nedostal odpověď. Mou prezentaci na téma „Úmrtí s Covidem“ můžete vidět na stránkách www.rozalio.cz stejně jako mé připomínky k očkovací strategii.